Kočka Ruská (modrá)
26. 12. 2006
Ruská modrá kočka
Ruské modré kočky vynikají neobvyklou krásou. Vyznačují se především oddaností svému majiteli a radostí z jeho společnosti.
Plemeno:
Ruská modrá kočka je plemeno krátkosrstých koček.
Původ:
Jejím domovem je Rusko.
Podle pověsti se jejich šířením zabývala Kateřina II a na výpravy je brali již dávní Vikingové. Tím se také modré kočky dostaly do Evropy, do Velké Británie. Rozšířená selekce je začala odnášet k „modrému zahraničnímu (cizímu) druhu (typu)“ krátkosrstých koček, a místní k – „modrému britskému typu“. V USA se Ruská modrá kočka poprvé objevila v roce 1900. Existuje také dlouhosrstý druh Ruské modré kočky, který se jmenuje „Nibelung“. Ve 40. letech 20. století jim doplnili siamskou krev a již v roce 1965 měly svůj současný vzhled.
Po druhé světové válce hrozil Ruské modré kočce zánik. Ve Velké Británii však byla vysoce oceňována, a to natolik, že byla uskutečněna veškerá opatření k její záchraně a k jejímu zušlechtění a zdokonalení.
Hmotnost:
V rozmezí 3 až 5,5 kg.
Srst:
Srst je rovná, má čistě modrou barvu, rovnoměrnou, bez jakýchkoliv odstínů.
Hlava:
Hlava má půvabný, jemně urostlý tvar. Lebka je úzká, klínovitá. Čumák i profil vytváří rovný úhel.
Nos:
Nos je malý a krátký.
Uši:
Uši jsou velké a špičaté, na vnitřní straně jsou bez chlupů, na konečkách mají střapečky.
Oči:
Jsou zelené barvy, mají mandlový tvar.
Charakter:
Klidný charakter modrých koček se vyznačuje především oddaností svému majiteli a radostí z jeho společnosti, což demonstrují tím, že vstávají na zadní, panáčkují, objímají jeho nohy a zároveň typicky mňoukají. Tato kočka má však také ohromující lovecký instinkt, který dokazuje svými skoky do dálky. Typická je také svojí zvláštní osobní hygienou.
Ostatní popis:
Ruská modrá kočka vynikaje neobvyklou krásou.
Zvláštnosti:
Hlavní odlišností modrých koček je krátká a lesklá srst, stejné modré barvy s jednolitým prokvétajícím třpytem.
Vady:
Bílé skvrny, pruhovanost, těžká kostra, žlutá barva očí, siamský typ.
Péče:
Jednou týdně je nutné Ruskou modrou kočku rozčesávat, nejdříve proti srsti a následně po srsti, hladce učesat a promačkat ručníkem „tam i zpět“.
CHOVATELSKÉ ORGANIZACE, KTERÉ PLEMENO UZNÁVAJÍ:
GCCF, FIFé, CFA,TICA
Ocas:
Je poměrně dlouhý, s ostrým, špičatým koncem.
Končetiny jsou dlouhé, ztepilé. Tlapy mají oválné a dosti úzké. Strop nosu i spodní část mohou být šedo-modré
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář